Měsíc: Duben 2019

když již není slov na rozházení
děláš aspoň tahy šachem
prak z vlasů lásek
natržený
goliáš pak zničí tě šmahem
na vlásku poslední kamínek
ze tmy kde trýskají různá světla
tvoříš svůj vítězný den
pamatuj:
král se vždy zdráhá být vrahem

příjdu ke trůnu moudrosti
a na trůnu rozbité sklo
střepy
kde jsou ty skřeky
jež neslyším
kde patří ty střepy

v prachu nemytých rukou
a špíně za prsty
která neschází
jen drží při zemi
a jako poezie se ti vtírá
práce
práce
pak už jen pozoruješ jak nosíš vodu a štípeš dříví
pak už jen pozoruješ jak se to všechno děje
a ta špína za prsty? snad jednou sejde

/ báseň lesní učebně v třinci