střepy

příjdu ke trůnu moudrosti
a na trůnu rozbité sklo
střepy
kde jsou ty skřeky
jež neslyším
kde patří ty střepy

v prachu nemytých rukou
a špíně za prsty
která neschází
jen drží při zemi
a jako poezie se ti vtírá
práce
práce
pak už jen pozoruješ jak nosíš vodu a štípeš dříví
pak už jen pozoruješ jak se to všechno děje
a ta špína za prsty? snad jednou sejde

/ báseň lesní učebně v třinci

rozbřesk jitra

v srdci prach
jen jemnost skýtá
rozbřesk jitra
dar pro srdce laikovo

křehkost písně poutá svět
zanecháš ho prázdný
pro správnou odpověď

už se neotáčej
spadne ti tříska do oka
a po tobě příjde jen potopa