já jsem matka, zázrak, zrození

doufáš li v zázrak
nesoudíš se o prak
mraky necháš se vzdout
na nekonečnou vody pouť
JÁ JSEM MATKA
ZÁZRAK
A ZROZENÍ
všichni mě prosí
o jediné znamení
to však jest jich
pravé prokletí
nad-li se hledí
ve zmatku prodlení
nedáš se hluku
všech pravd zkřížení
hlasitý smích
hrdlo, žezlo, had
kadidlo si ponech
a osla nech nažrat
přísloví jsou vznětná
přicházejí se soudem
nevinných a jich ješitnosti
co si rdousí
za rty
za okny
a prahy srdcí
všecek prach
těch neuzrálých květů
hnilobných úvah

já o voze

já o voze
oni o koze
vracíš se v povoze
v rukou bič
na všechny
nejen na lidi
nejen na židy
nejen na ženy
chceš-li kořene
dojíti
ulož si zvlášť
kousky minulosti
do plamenů karmy
zavaž si čas
na uzlíček
na míle od přítomnosti
k nerozeznání od skutečnosti
v rukou bič
na lidi, na víly i na debily
z hoven myšlenek a názorů
tesaných do kamenů
zapomněl jsi dodat
chtěl byses jen chvástat
a ne práskat
tam kde je potřeba

óda na hovnivála, co z hoven zlato uklubal

kuci se hádaj na pískovišti o bábovičky
a mě to neba
kdo prý má originálnější
je mi z toho smutno
tak si jdu zahrát na klavír
a pak najednou píšu
píšu báseň-meta

a na chvilku si myslím, že jsem bůh
že jsem se povznesl
vyhrál hru na shovívavou
a schvaluji vykrádání
ano, vykraď mě
já vykradl mámu, tátu, bráchu, ségru, strýce, tetu, pastora i...
i sebe
všichni se totiž navzájem vykrádáme
ale sebe
sebe budu vykrádat nejdéle
tomu se totiž říká karma
tak mě vykraď (nebo vykaď!?*)
a budeme více nežli jeden, dva
ve stejné šlamastyce
tři čtyři, ve stejných trampotách
co naplat
jeden či dva
dva ze tří schvalují shovívavost
k libosti slov uživatele
k samolibosti a svrchovanosti jazyka
stejně si řekne co chce
bez hlučného héle
formičky dal bůh!
a my na to: to je poezie! héle!
bůh byl totiž nejoriginálnější v tom, že vymyslel něco jako formičky vůbec
a proto se můžeme hádat na pískovišti
čí babovka je lepčí

tak jsem si zahrál na básníka
nebo příživníka?
a ještě na božího advokáta
nebo kata?
kdo ví jak to má bůh
myslím si, že nás má u prdele
a dál si svobodně tvoří
běh nechej během a během nechej běh
a já v tom běhu
jenom malé tele
já vím: “musíš se ještě hoodně učit!”
atd atd atd ad finis finitum
ale pokud vám někoho připomínám
to nic, to jsem si jen hrál na Herakleita
a přihazoval klacky do ohně

*Tvoje svaté právo veta. Neplést s pojmem odveta. Tu si nárokují leda hlupáci. 

kdo to ocení?

kdo to ocení?
blázni říkaj
ni oni, ni my!

do studánky vnikla
vlhká pravda
leklá ryba s vánky

přítel hlas tvůj
poslům slepě štípe
bos nad ostřím
jha se střídmě jíme

nejsme nejníž
nežli nejníž
nejsi nijak zvlášť
jen ti roste nos na patku
řízni jazyk
pravdu nechej lhát

jen si broukni
nebo zvrhni samohlásky
přítlem hlídej nežli peklo přítele
pádná slova lítost ob dva
není jenž si ego pochoval
díky dajků díky déku
drahý dýky ostří v letu
na pařátech hada
střemhlav klopí, počítá
nežli zubem zardí orla
jedu pln skon přání posteskne
pádů svůdce had
vše orlu zdolá našeptat:
vklad je slovo
pravda kat
vítěz bere šle
ať není nahota!

a pozpátku:

nahota není!
ať šle bere vítěz kat
pravda, slovo je vklad
našeptat zdolá orlu vše had
svůdce pádů si posteskne
přáním skon
pln jedu orla, zardí orla
nežli počítá, klopí střemhlav
had na pařátech v letu
ostří dýky drahý déku
díky dajků, díky
pochoval si ego jenž není
dva ob lítost slova
pádná pekla přítele
nežli hlídej přítlem
samohlásky zvrhni
nebo jen si broukni

lhát nechej pravdu
jazyk řízni na patku
nos roste ti jen zvlášť
nijak nejsi nejníž
nežli nejníž nejsme

jíme se střídmě
jha nad ostřím bosky
štípe slepě poslům
tvůj hlas - přítel s vánky
ryba leklá
pravda vlhká
vnikla do studánky
ni my, ni oni! – říkaj
blázni ocení to “Kdo”?!

kat i had

tobě báseň psát
je sápat se zvěři po krku
s hadem v jedné posteli spát
spílat si, duši své vykácet vrbu
leč kat i had
vidí to na první dobrou
dobrou duši k dobré duši

toulal se krajem

toulal se krajem
s vidlemi Poseidon sám
s bubínkem šamanů Pán
s věncem ve vlasech jinochů Syn
s flétnou postrach všech Krys
s pohledem, co ostří jak Rys
s lukem, jenž Shivův jest dar
se Slovem co předchází pád
s písní nad Jerychem
s pokřikem Draků
s pláčem všech Buddhů
a úšklebkem Smrti
toulal se krajem

[né každý kdo bloudí je ztracen]

zeno-kapr

v kapra jenom věř
pán bůh slovičkář
ice B ho buch
šápes tě vyštěká
joshua zůstane dluh
višnuhad plesk ho kat
vidí krámů plný vrak
napni prak á vláhu aláhu
z hlavně džin
šaminin syn
přelud všech vidin
a genetických slin