chtěl jsem nechat tě přijít

vlastní cestou
vlastním úsudkem
přes všechen rozum
a dílo posunků
jen čistě běž
vstříc všem předsudkům
chtíc vlastní směr
a moudrost všech šedin
nesmířen proti všem
neměříce přijímej
všesměnný proti-vztlak

dám ti jen na cestu stesk
abys určitě nezapomněl
abyses vracel
a měl tu čest
svést k sobě
mocně všem valům
abys měl hlavu
přes všechnu lest
ji k sobě svést

pravda tě však přejde
a půjde dál
lehneš si všedně
jako každý den
bez touhy, bez slov
vzbudíš se příběhem
a množstvím věr
však věř dokud ti stačí slov
dokud ostatní o něch vřou
v pozdním lvů a koček ryku
necháš se kolébat v rytmu
snů, slov a slz

prosoužen úsudkem zvyků
prohlédnut pohledem vzlyků
přehlížen snem
přikryt dnem
nechceš odměnit příslibem,
přísudkem, přívlastkem latinských jmen
jen poklízíš
do slupek balíš slova
odklízíš trosky
kolébáš děti vdovám svých vlastních věr

běž, běž!
vlastní stezkou nech se vést
přijď i přijď
ty i já
nech se vnést
však tě ta zvěst nemine
nemnohých cest nemineš
a necháš je k sobě svést

na vlastní přítěžiště
přitáhneš hřiště nechvalných her
déšť neomámitelných
nezbedných
slůje nepochválených
neobyvatelných
hnízda nedokonavých
neuskutečnitelných
odlesky neuchopených
nepřehlédnutelných
přes

však i přespříště
přehlédneš

chtěl nechat tě přijít
přikovat k vodě bárku tonoucí
když další vlně
nechá se utopit