mámě, z břicha

kolébáš mě
tiše
kolébáš
jen šramot občas
proniká k mým uším
horuch a běh mi není znám
však něžně kolébáš mě, kolébáš

v rouše tvých životních dějin
v chrámu
tlukot tvůj ti sluší
a mě uspává
tiše
pro klidnější příště

život jsi dala
a srdce rytmus
běh rozhýbala

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *