když probudíš se z běsů zavolám na tebe lásku němá však pozvedáš mě k lesům oči bělásků bez lesku pokořená do čeřiště spřežením jsi všech mých šelem čistá jen pro naše příště blednu když mě klameš tělem zkřehla důstojnost před důrazem snění přenechám tvým úsměvům vzdávej svoje břehy pro zem i pro svěžost k snům city obkrouženy světem pohaslý ve všech svých zákoutích uhýbám zaražen krásou květem chci šimrat tě na koutcích