báseň přes plot
nedá se napsat
když ani nevím
zda tam jsi
a vůbec, jak Tě nazvat?
zábleskem v pozdním Slunci,
či Lunou bažící po hvězdách?
a mimo to, nikde kolem není ulic
všechny Lesní zvou se v snách
vedou přímou cestou
tam kde zvedá se od rukou prach
a z mlhy křik jelena vítá tě dál
až do kolébky Matky Země
ráje domova Zvěře a Býlí
co léčí bolavá přeřknutí
když v nitru vlci vyjí
zajídají se pod polštář
a schovávají dary v koruně noci
jež nedá klidu od myšlenek uštknutí
a vrba šelestí o pouhém kdyby
kdyby se dalo básně přes plot psát
či alespoň záblesk odlesku Slunce
přinést k plnosti úplňku na oltář