slunce mé pohlédni jak vzhůru míříme klaníme se oblakům stoupáme nad báň života vzdáleni soumraku kráčíme vstříc zraku bohům do vleku ještě ti není do breku obětí stal se ti člověk a v nových jiskrách spatřuješ bodláky neb nad bude jen krok člověk nevystoupá nikam výše když nebe se zemí hraje vždy na plichtu nad bude jen krok žádné vítězství nad draky když duši s tělem spojuje sen nad je jen krok, mistře žádné zázraky spatříš li nějaké výšiny setřes je ze sebe dříve než všimneš si mršiny jež drží svými pařáty nad je jen krok, ďáble žádné rozpaky spatříš li za sebou daň z proroctví připrav se na mraky sžírají se touhou popršet nejen mrzáky nad je jen krok, bohové nejste li k ničemu staňte se člověkem s vděčností žehnajíce věčnosti že ještě sází pohádky zarostlé srdce pláně rozumu nabídly dlaně nad je jen krok, pane krok sun krok dorovnáš postavíš dámě chrám roztančíš číše třeskutý tok pohlédni do očí kráse poděkuj za hnus i dnes nenech se zviklat když myslíš výše a suneš se přitom vpřed